Spolupracujeme na přípravě monografie a soupisu díla olomouckého malíře Jindřicha Lenharta (1880–1955).
Jindřich Lenhart patří k zajímavým osobnostem českého malířství první poloviny 20. století, ačkoli se k profesionální umělecké dráze propracoval poměrně pozdě. Narodil se 6. dubna 1880 v Großjedlersdorfu, dnes součásti Vídně, v rodině železničního zámečníka Christiana Lenharta. Dětství strávil v Nymburce, kde se vyučil lakýrníkem. Již tehdy však projevoval mimořádný talent a nadšení pro malířství.
Po přestěhování do Olomouce v roce 1902 se věnoval malbě divadelních dekorací a krajin. Navzdory absenci formálního výtvarného vzdělání se díky vlastní píli a zájmu o moderní umění vypracoval mezi uznávané olomoucké umělce. V roce 1928 ukončil svou řemeslnickou kariéru a začal se plně věnovat malířství. Jeho tvorba byla od počátku ovlivněna evropskými moderními směry, zejména impresionismem a expresionismem.
V roce 1925 podnikl krátký pobyt v Paříži, kde ho silně ovlivnila díla Maurice Utrilla a Vincenta van Gogha. Lenhartova tvorba však zůstala pevně zakotvena v české krajině, zejména na Moravě. Jeho práce, jako „Makové pole“ či „Břízky“, se vyznačují jemným citem pro atmosféru, mistrným zachycením světla a hlubokým propojením s přírodou. Dokázal vdechnout život nejen krajinám, ale i městským periferiím a venkovským zákoutím, čímž v jeho dílech často rezonuje sociální podtext a melancholie.
Ačkoli byl dlouho považován olomouckou uměleckou scénou za diletanta, jeho přijetí do Sdružení výtvarníků severočeských v roce 1929 znamenalo významný průlom. V pražských výstavních kruzích začal být vnímán jako originální a citlivý krajinář. Josef Čapek o něm v recenzi na výstavu Sdružení výtvarníků v roce 1936 napsal:
"Jindřich Lenhart není zdaleka průkopníkem modernismu, ale má svou osobitou sílu a svůj způsob. Je bohatě koloristicky založen, jeho malba má kouzlo, sytost, plnost a výraznou strukturu."
Čapek dále vyzdvihl Lenhartovu schopnost přetavit vlivy moderních směrů, jako byl cézannismus či tvorba Maurice Vlamincka, do vlastního malířského rukopisu. Lenhartovo dílo není pouze oslavou krajiny, ale často v sobě nese hlubší duchovní a emocionální poselství.
Lenhart byl nejen vášnivým krajinářem, ale také neúnavným pozorovatelem a dokumentaristou městského a venkovského života. Jeho obrazy, například „Zimní krajina“ nebo „Předměstské domky“, dodnes oslovují svou poetikou i sociálním podtextem. Ve 30. letech se stal uznávanou postavou české výtvarné scény a jeho práce byly pravidelně vystavovány.
Jindřich Lenhart zemřel 14. září 1955 při práci v plenéru poblíž Svatého Kopečku, kde často čerpal inspiraci pro svá díla. Na místě jeho smrti dnes stojí památníček, připomínající malíře, který zasvětil svůj život zachycení krásy i skrytých příběhů krajiny.
